Michal Ajvaz (*30. října 1949, Praha) je český spisovatel, básník, esejista a filozof. Vystudoval češtinu a estetiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Po studiích vystřídal různá zaměstnání, řadu let pracoval také v manuálních profesích. V letech 1996–1999 působil jako redaktor Literárních novin a později jako vědecký pracovník Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky.
Do literatury vstoupil poměrně pozdě. Debutoval v roce 1989 básnickou sbírkou Vražda v hotelu Intercontinental. Následovaly povídkové a prozaické knihy Návrat starého varana, Druhé město, Zlatý věk, Prázdné ulice, Cesta na jih nebo Lucemburská zahrada. Vedle beletrie se věnuje také filozofii, estetice a literární teorii.
Jeho prózy se vyznačují prolínáním každodenní skutečnosti s fantastickými a tajemnými světy. Výraznou roli v nich hrají města a jejich skrytá zákoutí, cesty, bloudění, náhoda i překračování hranic známého prostoru. Praha v jeho knihách často přestává být pouhou kulisou a stává se místem, za jehož známou podobou lze tušit další, neviditelný svět.
Za svou literární tvorbu získal řadu ocenění. V roce 2005 obdržel Cenu Jaroslava Seiferta za román Prázdné ulice a román Lucemburská zahrada získal v roce 2012 cenu Magnesia Litera – Kniha roku. Ajvazova díla byla přeložena do řady jazyků a vycházejí v zahraničí.
Vedle literární tvorby se dlouhodobě zabývá filozofickými otázkami jazyka, znaku, vnímání a vztahu člověka ke světu. V září 2026 vyšla v nakladatelství Filosofia jeho kniha Přízrak jiné moderny.