PhDr. Jaroslava Málková-Eichackerová (* 25. listopadu 1947, Plzeň) je česká básnířka a prozaička, která literární tvorbu publikuje pod svým dívčím jménem Jaroslava Málková. Je členkou Obce spisovatelů a Střediska západočeských autorů v Plzni, v jehož čele sedmnáct let působila.
Profesně se věnovala pedagogické práci. Vystudovala přírodní vědy a vyučovala chemii, fyziku, matematiku a psychologii. Více než dvacet let působila na Střední umělecké škole Zámeček v Plzni.
Literárně začínala jako prozaička, postupně se však těžištěm její tvorby stala poezie. Je autorkou dvou rozhlasových her, historické novely Nic dobrého o mrtvých a osmi básnických sbírek. K jejím knihám patří například Klepání na dveře, Návrat k sobě, Finistere, země na konci, Dluhopisy, Lampy na mostě, Stopy v povětří, Variace pro čtyři hlasy a Neopouštěj se, člověče.
Výrazně se zapojovala také do literárního života západních Čech a do činnosti Obce spisovatelů. Za svou tvorbu získala mimo jiné Cenu Bohumila Polana za básnickou sbírku Stopy v povětří.
Neopouštěj se, člověče
Básnická sbírka Neopouštěj se, člověče přináší poezii o člověku a jeho místě v současném světě, o mezilidských vztazích, paměti, stárnutí, samotě i naději. Jaroslava Málková v ní zachycuje také svou rodnou Plzeň, její ulice a řeky, a vrací se k minulosti, osobním vzpomínkám i otázkám, které člověka provázejí na cestě životem.
Sbírka vyšla v roce 2018 v plzeňském nakladatelství NAVA jako XVIII. svazek edice Radbuza. Ilustracemi ji doprovodila Alena Hankerová.
Lásko má a Ticho – ukázky poezie
Dvě básně Jaroslavy Málkové-Eichackerové – Lásko má a Ticho – přinášejí komorní, lyrickou polohu její tvorby. Verše se dotýkají lásky, vzpomínek, ztráty, touhy a ticha.
