Olga Nytrová
„Svoboda znamená zodpovědnost, to je důvod, proč se jí většina lidí bojí,“ pravil jednou sarkasticky slavný irský dramatik, esejista a kritik G. B. Shaw. Je proto naší křesťanskou zodpovědností chovat se i k přírodě, k mimolidskému stvoření, ke zvířatům a rostlinám lidsky, zodpovědně. Nedopustit, aby je někdo chtěl pouze zpředmětňovat. A nevnímal buberovský model vztahu „Já“ a „Ty“. Ten je velmi důležitý, v naší kultuře zásadní a troufám si tvrdit, že již poměrně dobře zažitý. Jde zde přitom nejen o „Já“ a „Ty“, ale také o „Ono“. O naši morální zodpovědnost za tyto vztahy, jejich lidskost, ohleduplné a milosrdné křesťanské uchopení a naplňování vztahu k veškerenstvu. Člověka vedle sebe nemáme zpředmětňovat, manipulovat s ním, to dobře víme. Ovšem pozor, i k živočichům a rostlinám máme mít odpovědný vztah ve smyslu JÁ a Ty. Ochraňovat je, pečovat o ně, prožívat odpovědnost za jejich zdraví a život. Zacházet s nimi empaticky.
Nesmíme být lhostejní ke stavu přírody, nebo ji dokonce plundrovat. V tomto smyslu jsme, zdá se, již vykročili dobrým směrem. Dbáme dnes o to, aby nikdo netrápil domácí zvířata. Je zasahováno proti oněm „množírnám“ psů, v nichž nejsou dodržována pravidla, kde zvířecí bytosti mívají nedostatek jídla, pití, prostoru, péče a lidského zacházení. Setkáváme se i s tím, že někteří nezodpovědní lidé bezohledně jednají s hospodářskými zvířaty. Nepostarají se jim o přiměřené krmení, mnohdy jejich svěřenci nemají ani dost potřebného místa. Nezapomínejme v žádném případě, že zvířata a rostliny jsou naše spolustvoření. Neseme za ně odpovědnost, kterou z nás nikdo nesejme.
„Právě dnes, kdy se hospodářství musí přizpůsobit globálním podmínkám, nesmí nikde na světě utrpět důstojnost člověka, jeho práva a svobody, nesmí být krátkozrace devastována příroda. Hospodářství musí stát ve službě nadřazených etických a z nich vycházejících politických cílů. Jakkoli jsou hospodářství a politika základní, přece jen jsou pouze částí celku lidského světa, které musí být kvůli lidskosti člověka podřízeny etickým měřítkům humanity,“ uvádějí Ivo Rolný a Lubor Lacina ve své podnětné knize Globalizace, etika, ekonomika.
Na závěr si připomeňme velmi podnětné myšlenky k našemu tématu, které přináší filosof Milan Machovec ve své knize Smysl lidské existence. Konstatuje, že „v životě jednotlivce i celých civilizací mohou vždy vznikat a hluboce utkvít chyby, ale jsou-li odhalovány a napravovány, může takový život být smysluplný, ovšem nikoliv jen napravováním chyb, ale úsilím o nějaké pozitivní hodnoty. Život ‚šťastný‘ nebývá vždy totožný se smysluplným. (...) Člověk nikdy nemůže být ‚pánem přírody‘ a jiných bytostí, je spíše jejich bratrem; může přežít pouze v harmonii s nimi a bojem o jejich přežití“. Zdůrazňuje i následující důležitou skutečnost: „Často se tvrdívá, že člověk je prý zdrcující většinou slabý a bezmocný. Opak je pravdou: on se jen zdá být slabý, pokud se zabydlil v laciné pozici bezmocného. Ve skutečnosti je nutno klást si cíle vysoké, závratné a přitom si uchovat pokoru dětí božích.“
(psáno pro časopis Český zápas, 2026)
