Řekli o nás
ThDr. Tomáš Butta, Patriarcha Církve čs.husitské
Dialog na cestě 2 „Sborník o světle je cenný rozmanitostí příspěvků. K ústřednímu tématu se přibližují jednotliví autoři z různých úhlů pohledu - literárního, filozofického, teologického i osobního. Každý z příspěvků má jiný přístup k tématu, jiný barevný odstín. Ze sborníku vyzařují paprsky a záblesky společného dobrého světla, které je potřebné pro náš každodenní život, pro dny sváteční i všední. Čtenářům vydaný sborník vřele doporučuji pro chvíle stmívání i rozednívání.“
doc. ThDr. David Tonzar Th.D., pražský biskup Církve československé husitské.
Gratuluji k vydání Dialogu na cestě 2 – 2006. Jen více takových sborníků.
Květa Fialová, herečka
Sborník Dialog na cestě 2 znamená potěšení pro duši. Ráda si pročítám myšlenky lidí, které znám a jichž si vážím. Vnímám slova, která přispěvatelé napsali, jdou od srdce. V každém ze spoluautorů září světlo a toto setkání je pohlazením. Na prezentaci v galerii Cesty ke světlu vznikla krásná atmosféra prozářeného setkávání tvůrčích bytostí. Můj zážitek adventního večera umocnilo i vnímání obrazů Zdeňka Hajného, kterého jako umělce oceňuji již řadu let. Jeho obrazy člověka objímají a v tom objetí zůstávám ráda.
Milan Hanuš šéfredaktor, revue PROSTOR
Několik slov Hledání duchovních ostrovů, ostrůvků a solitérů – tak zní téma jednoho z připravovaných čísel revue PROSTOR a takové je i poslání Dialogu na cestě. V čase, kdy voda „středního proudu“ stoupá, jsou ostrůvky skutečné kulturnosti, vzdělanosti a duchovnosti tím pověstným stéblem, které nám může pomoci držet hlavy nad zdvihající se hladinou bulváru, populáru a jiného škváru. Otázkou je, zda se ostrůvky spojí v souostroví a v novou pevninu – spolupráce revue PROSTOR a Dialogu na cestě dává na tuto otázku dobrou odpověď.
Jindřiška Kubáčová, spisovatelka, členka CČSH.
Už ten název mě potěšil: "Dialog na cestě". Znamená to spolu navzájem hovořit, tříbit své myšlenky - a přitom jít kupředu a dost možná i stoupat vzhůru. Modlím se, aby naše kroky vedl Hospodin.
Ing. PhDr. Jan Vodňanský, spisovatel, humorista.
Učím od 90. let na Karlově univerzitě TVŮRČÍ PSANÍ. Tyto mé přednášky a semináře jsou určitou introspekcí života. Je potřebné, aby začínající autoři uměli komplexně prezentovat svou tvorbu, tedy nejen písemně, ale i formou autorského čtení. Předčítající sám slyší, co je redundantní, ve které pasáži má příliš dlouhý popis, kde jeho literární práce ztrácí spád. Veřejné předčítání je důležité i pro zvýšení sebevědomí. Radím studentům, aby si i doma četli nahlas své verše i prózy. Je prospěšné si svou recitaci nahrát a pak svůj projev analyzovat při soustředěném poslechu sám pro sebe. Podobně přistupuje k členům svého Literárně dramatického klubu Dialog na cestě i PhDr. Olga Nytrová, členka Obce spisovatelů, která pracuje s klubisty tří generací na zdokonalení jejich písemného i mluveného projevu a svým invenčním přístupem v nich probouzí tvořivou radost.
Jarmila Konečná, členka CČSH, spisovatelka, členka Obce spisovatelů, žije v Brně – Bohunicích
Po našem vystoupení v Brně - Židenicích v únoru 2005 konstatovala: "Jsem ráda, že se něco děje kolem poezie. Takové dění hodnotím. S radostí v srdci oceňuji, že poezie žije mezi lidmi. Semínko, které se zasévá postupně dál a dál a poezie, ta velká hodnota pro lidský život, má naději kvést. Vždy přemýšlím o básnictví, o jeho síle. Jsem ráda, že jsem se s vámi poznala. Sleduji pozorně na stránkách Českého zápasu vaše programy. Je to inspirující setkávat se na autorském čtení, takovýto způsob seznamování s literaturou má dopad na širší "pole" lidí, kteří píší a vzájemně se povzbuzují. Každé úsilí dostat poezii mezi lidi je nesmírně povzbuzující a záslužné. Zaujalo mne, že si povídáte o literatuře, hovoříte o tom, jak se co píše, jak se pracuje se slovem, rozebíráte různé žánry a zamýšlíte se nad jejich zákonitostí.. Trvá to, než se člověk naučí zbavit se balastu, klišé, nelítostně proškrtávat. Je dobře, že se máte s kým poradit, to pak postupujete rychleji. To je tvůrčí přístup analyzovat literaturu. Ať získáte hodně nových srdcí.
Milan Friedl, recitátor, zakladatel a dlouholetý ředitel Lyry Pragensis.
Je báječné, že se v literárně dramatickém klubu Dialog na cestě takto scházíte. Důležité je, aby čas, v němž se setkáváte, nebyl časem ztraceným. Nezbytné je, aby tady každý měl svou plochu, aby se ve vlastním prostoru mohl projevit. Pokud se týká základní myšlenky o dialogu, ta je - řekl bych - velmi životodárná, protože literatura má smysl, když je požehnaná shůry. Jinak smysl nemá, je to ztráta času pro všechny. Jestliže se na této půdě bude pěstovat literární tvorba a přednes a autoři se budou podporovat v tom, aby sami vnitřně stále zráli, pak si myslím, že zde bude existovat jistá pevnost a perspektiva vaší činnosti a vašeho kruhu duchovních lidí. Je dobře si uvědomit, že nikdy nedocházíme na konec svého vývoje, osobního sebezdokonalování. Usilujme společně o kýžený ideál harmonie, lásky a míru. Na závěr bych vyslovil motto. Americký filosof Henry David Thoreau, přítel Emersonův, pravil: "Neučte se času, učte se věčnosti." A to bych přál i vám.
Jana Štroblová, básnířka, prozaička, esejistka, členka Obce spisovatelů
Básnění je činnost pošetilá, jeho pěstění v Dialogu na cestě ovšem také, ale každá pošetilost má, obzvláště pak v pragmatické době, svůj zvláštní význam.
Milan Balabán, vedoucí profesor religionistiky na Evangelické fakultě UK
Dialog na cestě Je dobrý program, dobrý rozjezd, inspirující idea. Lidé, kteří tento program vymýšlejí, rozvíjejí a aplikují, jsou si vědomi odpovědnosti za naši českou společnost, která prošla tolika krizemi politickými, sociálními i náboženskými a duchovními a jež zanevřela někdy i na církev. DIALOG JE ROZHOVOR NEJEN DVOU, NÝBRŽ ROVNOU VÍCE STRAN: musí tu být více ideových front, není to žádná poklidná podvečerní hudba, někdy zde i hřmí. Musíme to snést, neboť i my sami máme v sobě několik nás samých. Zrušení této různosti by vedlo k pádu do naprostého nihilismu, nebo ke slepému vzletu vzhůru, k planému optimismu, který oslepuje natolik, až dojde k náboženskému samovznícení. Hovořím-li s jinou stranou, musím důvěřovat, že má něco společného se mnou a s mými spolupoutníky. Zároveň si mám být vědom různosti, kterou nelze zametat pod koberec, ani pod ten církevní nebo nábožensko-tradiční. Cílem není srůst, nýbrž "spolurůst". Dobře jste (Dr.Nytrová et consorte) i to "na cestě". Celá záležitost rozhovoru a dohovoru se mění podle stadia cesty. Své postavení na cestě musíme vždy znovu pochopit a akomodovat rozhovor daným podmínkám (v to počítaje i různost prostředí a mentalit). Tuto myšlenku pohybu dialogu je dobré rozvíjet, ale na to teď nemám čas. Vy máte víc hlav a víc srdcí a důvtipem přímo kolotáte. Přeji zdar, fantazii a naději.
DIALOG NA CESTĚ 2
Toto periodikum vydal opět Blahoslav 2006. Dialog na cestě je zároveň klubem spřízněných duší, od lidí prostodušných až po univerzitní vzdělance. V této knížce o 128 stranách, včetně stručných životopisných dat autorů jednotlivých statí, se pokouší zakladatelka Dialogu O. Nytrová (bohemistka, publicistka, spisovatelka) a její dvě pravé ruce M. Hlasivcová a V. Strachota soustředit meditace, verše, povídečky, vědecké úvahy a různá prozření k tématu SVĚTLO. Nepominutelným doprovodem celého spisu jsou kresby méně známých, ale zajímavých výtvarníků, jimž však vévodí známý mysticizující a filozofující malíř Z. Hajný (na obálce). Autory statí jsou filosofové (P. Bendlová, L. Hejdánek, E. Kohák, I. Tretera), teologové (M. Balabán, K. Bican, T. Butta, J. Hradil, S. Jurek, Š. Klásek, Z. Kučera, E. Kukuczka, P. Šáchová, M. Štojdl, D. Tonzar, J. Vaníček, P. Žďárský, V. Žďárský), spisovatelé a literáti (J. Bartůšková, I. Gottliebová, M. Hlasivcová, J. Konečná, R. Králů, I. Kraus, J. Kubáčová, D. Nerková, O. Nytrová, S. Pácalová, K. Salmonová, O. Ševčík, H. Vocelová, E. Zvolánková), herci (K. Fialová, T. Fischerová, Z. Loníček), výtvarníci (P. Grün, Z. Hajný, E. Peroutková, V. Polívková), přírodovědci (E. Páleš, J. Zákopčaník), lékaři (R. Dvořáková, C. John, J. Veverová-Králová), hudebníci (Š. Rak), psychologové (J. Křivohlavý), pedagogové (M. Pikálková, M. Šimčík, M. Šprta). SVĚTLO je rozvažováno jako symbol spásného osvícení i jako jev foto-fyzikální (téměř geniální úvaha či rozvaha L. Hejdánka). Úvahy autorů různé provenience míří k transcendentnímu výměru a významu světla. Mezi imanencí a transcedencí světla neprobíhá v úvahách některých přispěvatelů pevnější hranice. To je možná škoda. Většinou však je téměř se světeckou pokorou rozpoznáváno, že světlo se v lidských srdcích vzněcuje jako plamen nezadržitelné touhy a vděčného křiku k nebesům. Aby světlo vskutku bylo světlem, musí být totožné se Slovem, které je ve vyhraněném smyslu nad Světlem, je totiž sdělné, srozumitelné, zvoucí – a nepřipouští pouhou vládu emocí, byť krásných, estetických a jímavých. Domov Slova je nad Světlem / a temný, aby je našli jen ti, / kteří milují ticho / a vládnou křídly.
Mgr. Karel Bican, emeritní pražský biskup CČSH
O sborníku Dialog na cestě Ať je sborníček Dialog na cestě požehnáním pro každého, kdo jej otevře. Má velký smysl každá takováto chvilka společného ztišení a soustředění zvláště v čase adventu. Kultivuje duši a pomáhá jí zkoncentrovat se pro přijetí poselství evangelia. Toto duchovní hledání probíhá i v souvislosti s uměním, v komunikaci, ve sdílení myšlenek. Setkání kolem takové publikace, jako je sborník Dialog na cestě, je požehnáním. Je dobře, že se zrodil v čas adventu, kdy se dokážeme věnovat introspekci, dušezpytu. Sborníček je přínosem k očistě duše a vnímáním bytí před Bohem a před bližními. Osobně děkuji editorům za aktivitu a osobní nasazení.
ThDr. Jan Hradil ThD., biskup slovenský CČSH
O sborníku Dialog na cestě Sborník Dialog na cestě se mi moc líbí. Dali jste dohromady myšlenkové bohatství výrazných osobností. Čteme si z něho pravidelně na biblických hodinách a inspiruje nás. Těším se na další pokračování sborníku a na jeho prezentaci u PhDr.Ing. Zdeňka Hajného, v Galerii Cesty ke světlu, v Praze 4, na Chodově, Zakouřilova ul.955 . Určitě si udělám čas na setkání s lidmi, kteří si kladou otázky po smyslu života tímto způsobem.
Prof. ThDr. Zdeněk Kučera, dialog - posel dobrých zpráv
Knížečka Dialog na cestě se mi dostala do rukou v prostorách parlamentu České republiky při shromáždění, jež se dne 7. března konalo k poctě pana prezidenta Tomáše G. Masaryka. Měl jsem pocit, že jde o symbolické jednání, a to ve dvojím ohledu. Předání se dělo v prostorách, určených k dialogickému jednání pro blaho republiky; tu je ve skutečnosti společný rozhovor někdy zatlačován mělkou rétorikou. Stalo se tak u příležitosti zpřítomňování odkazu muže, jenž svůj ostrý rozum a břitké pero nezneužíval k dehonestování svých protivníků, nýbrž k hledání pravdy. V těchto dialektických souvislostech připadla mi knížečka Dialog na cestě jako posel dobrých zpráv. Dobré zprávy o tom, že navzdory někdy potemnělé realitě naší parlamentní demokracie potkávají se v oné malé publikaci lidé sice různého zaměření, jímž je však demokratická instituce a s ní spojený dialogický styl řeči a života společný a drahý. Dobré zprávy o tom, že pro tyto „dialogické“ občany zásadové jednání, symbolizované šifrou TGM, zůstává orientační jitřenkou na politickém obzoru naší doby. Knížečka Dialog na cestě je politikum v nejlepším a nejhlubším slova smyslu, jak mu rozuměl Plato. Přivádí dohromady ty, kteří hledají a usilují ze svého občanského postoje o „salus rei publica“ - o zdar našeho státu.
Napsali o nás
Prof. Miroslav Červenka, známý literární vědec napsal článek pod názvem "Prof. Miroslav Červenka se zamýšlí nad verši Oty Ševčíka". Autor analyzuje báseň "Dar z nebes". V závěru uvádí: "Má-li nám literatura pomáhat v životní strázni po svém, musí i ona zůstat sama sebou. Zvládajíc literární řemeslo, vstupuje ve spojenectví s odkazem předchůdců, a oni prostřednictvím techniky a svízelů řemesla literárního sdělují nám svou jinak nesdělitelnou zkušenost s přemáháním nicoty. Při hledání slova stojí nám za zády jako dobří andělé, neboť naděl znamená "posel". Aby umění bylo pomocníkem, musíme je uměti…také proto si myslím, že práce přátelských uskupení, jako je Literárně dramatický klub Dialog na cestě u sv. Mikuláše, odkud naše báseň vzešla, není ničím nadbytečným, že přesně přiléhá k tomu, co jeho účastníci potřebují." (napsáno v červenci 2004, vyšlo NZ 32/04, str. 6 - celý článek otiskujeme u medailonu Oty Ševčíka)
Heller Jan Prof. ThDr. starozákonní odborník, biblista Milá paní doktorko Nytrová, děkuji Vám za "Dialog na cestě". Je to publikace mnoha podnětů a širokého obzoru. Se zájmem jsem četl příspěvky mnoha známých osobností, které známe z rozhlasu nebo televise, ale do jejichž nejvlastnějšího nitra jsme dosud nenahlédli. Musila to být velká námaha a pouť leckdy dobrodružná, než jste to vše dala dohromady. I svůj výrazný pohled k tomu. Tak Vám děkuji i gratuluji i přeju, aby kniha dobře sloužila "dalekým i blízkým"! U nás nic nového, mé zdraví se nelepší, putuju po klinikách, věci se spíše komplikují. Ale zůstávají pěkné vzpomínky na staré přátele a spolupracovníky, kde i Vy máte své pevné místo.
Upřímně Vás zdraví Jan Heller
(dopis o sborníku "Dialog na cestě")
O sborníku Dialog na cestě
Pročetl jsem příspěvky a vidím, že jsou vesměs promyšlené a podnětné, a to z hlubin víry.Právě jejich vzájemná odlišnost a různorodost je dobrá, připomíná biodiversitu, o níž dnes víme, jak je důležitá pro život a jeho pokračování. Zvláště mě zaujala pádná motta, jdou k jádru věci. Ale ze všeho nejcennější je samotné téma dialogu. Sám kolem něho kroužím v myšlenkách už řadu let. A že jsem zavilý odpůrce všech fundamentalismů a soběstředných monologů. Mé zdraví stále není dobré, zatím nevycházím z bytu, mnoho věcí se mi jakoby vnitřně víc a víc vzdaluje. Ale téma dialogu, pravého a otevřeného rozhovoru a s ním spojené sebekritické tolerance, je jedním ze sloupů mého přesvědčení a myšlení. Krátce: buď se naučíme spolu vstřícně hovořit nebo se časem navzájem pobijeme. Křesťan, který uslyšel Ježíšovo slovo o třísce a břevnu, zde nemůže nepřitakat. Když jsem učil religionistiku na Evangelické teologické fakultě, snažil jsem se vedle obvyklých kritérií zavést navíc "Kriterium zralosti"- systém je zralý (nebo více méně zralý), unese-li kritiku zvenčí i sebekritiku zevnitř a je-li sám schopen sebekritiky. Fundamentalistické přístupy vlastnění pravdy a nenaslouchání jsou (často) projevem strachu "o svou pravdu" a tím i o svou převahu a v posledku o sebe sama, výrazem svého sobectví a nedověry v moc Pravdy samé. - A ještě něco ze života: sedíme u lékaře v čekárně a povídáme si o netoleranci a toleranci. Inu, "misijní příležitost". Tak jsem jako závěr rozhovoru řekl: "Všichni, kdo Pravdu nevlastní, jsou moji bratříčci. Naopak majitelé pravdy nechtějí s námi jít cestou, která k Pravdě vede, protože namlouvají sobě i jiným, že už pravdu mají a jsou tedy v cíli. To je jedna z forem starého bludu, chiliasmu, který zaměňuje starý a nový věk a vyměňuje Naději za její náhražku. Prvním krokem na pravé cestě je Pokora." Milí spoluautoři, přeji vaší práci na sborníku dobrý ohlas.
Jan Heller (Vyšlo v Českém zápase 5, 29. ledna 2006, str.3)