Otakar Ševčík (* 1974) je básník, prozaik a publicista žijící v Jeseníku. Vystudoval Střední knihovnickou školu. Od mládí se pohybuje v prostředí alternativní kultury, která ovlivnila jeho vztah k literatuře i vlastní tvorbu.

Věnuje se poezii, povídkám, úvahám a publicistice. Je autorem několika básnických sbírek a jeho verše jsou zastoupeny také v almanaších české poezie. Básně a další texty publikoval mimo jiné v periodikách Český zápas, Nový český zápas, Křesťanská revue a Husita a část své tvorby zveřejňuje rovněž na literárních portálech.

Výraznou součástí jeho tvorby jsou duchovní, filozofická a existenciální témata. Ve svých článcích a úvahách se zabývá mimo jiné osobností a myšlením Martina Bubera a věnuje se také literárnímu zpracování biblických příběhů. Je členem Církve československé husitské.

Dlouhodobě spolupracuje s Dialogem na cestě, který se podílel také na prezentaci a přípravě jeho knih. V březnu 2005 zde představil básnickou sbírku Bolest, krev a naděje a v červnu 2006 sbírku povídek Smrt není gladiátorský zápas na kolečkovém křesle. Tu redigovala a k tisku připravila Markéta Hlasivcová, na výtvarné podobě se podílely Vlasta Polívková a Petra Oličová.

K jeho další básnické tvorbě patří Sluneční mantra, kterou představoval také při literárních setkáních Dialogu na cestě. V roce 2016 představil v Jeseníku sbírku Dopravní obsluze vjezd povolen, uváděnou tehdy jako jeho šestá básnická sbírka. K pozdější tvorbě patří také Láska v časech koronaviru.

Dialog na cestě se podílel rovněž na přípravě další Ševčíkovy prózy. V roce 2009 redigoval připravované vydání knihy povídek Blues kralupských rán. Ota Ševčík se účastní autorských čtení, literárních večerů a dalších kulturních setkání; veřejně vystupuje také v Jeseníku, kde žije.