Alois Marhoul (* 24. června 1951, Praha – † 10. května 2024) byl český básník, spisovatel, organizátor literárního života a podnikatel.

Vyučil se kuchařem a v roce 1973 absolvoval Střední hotelovou školu v Mariánských Lázních. Během svého profesního života vystřídal řadu zaměstnání v gastronomii – pracoval jako číšník, provozní, zástupce ředitele hotelu, metodik řízení stravovacích služeb i vedoucí závodní jídelny. Od roku 1992 provozoval vlastní gastrobazar.

Poezii se věnoval od mládí. Již v sedmdesátých letech byly jeho verše uváděny v mládežnických klubech, divadlech poezie a literárních pořadech. Jeho básně zazněly mimo jiné v pražské Viole a v Komorní scéně Dům Klinger v Mariánských Lázních. Byl autorem řady básnických sbírek a jeho tvorba byla zastoupena také ve společných almanachách.

Byl členem Obce spisovatelů České republiky, kde působil také v Radě, a členem Českého centra Mezinárodního PEN klubu. Výrazně se věnoval organizování literárních setkání a propojování básníků, spisovatelů, výtvarníků, hudebníků a dalších osobností kulturního života.

V roce 2008 založil Mobelovu cenu, kterou prostřednictvím svého alter ega Aloise Mobela uděloval za básnické sbírky. Z původně českého ocenění se postupně stala česko-slovenská básnická soutěž. Jejím prostřednictvím podporoval současnou poezii a upozorňoval na nové i méně známé básnické knihy.

Postavu Aloise Mobela ztvárnil také ve filmu režiséra Tomáše Magnuska Voda, čo ma drží nad vodou (2019). Za vlastní literární tvorbu získal několik ocenění, mimo jiné čestné uznání a druhé místo v soutěži Šrámkova Sobotka a dvě třetí místa v soutěži Mladé literární Louny.

Poezie na scéně

Marhoulovy verše byly již v letech 1974–1978 uváděny v mládežnických klubech po celé republice a staly se součástí několika komponovaných literárních pořadů.

Dne 19. února 1976 uvedla pražská Viola v rámci 41. večera současné tvorby pořad Slunce si táhne jaro na provázku. Vedle Marhoulových veršů zazněla poezie dalších mladých autorů. V pořadu v režii Hany Kofránkové účinkovali mimo jiné Marta Vančurová, Ladislav Mrkvička a Michal Pavlata.

Komorní scéna Dům Klinger v Mariánských Lázních uvedla 27. července 1976 večer hudby a poezie Zbytečná varování, sestavený z milostné poezie nejmladší básnické generace. Vedle Aloise Marhoula byli zastoupeni například Karel Sýs a Jiří Žáček.

V roce 1978 sestavil Zdeněk Šimanovský komponované literární pásmo Homo ludens z veršů Jiřiny Salaquardové, Zuzany Trojanové, Miroslava Huptycha, Zdeňka Lebla, Aloise Marhoula, Zdeňka Riegra a Zdeňka Šimanovského. Pásmo vydala Dilia pro potřeby mladých divadel poezie.

Dne 13. března 1979 uvedla Viola Praha 72. večer současné tvorby Flétničky jara aneb Co jsme si spískali. V pořadu Hany Kofránkové zazněly také Marhoulovy verše a účinkovali mimo jiné Zlata Adamovská a Jiří Schwarz.

Knižní tvorba

Básnické sbírky:

  • Černý pasažér (1984)
  • Něha se plaší (1986)
  • Zamilovaný bacil (1994)
  • Zvířátko láska (1999)
  • Láska s. r. o. (2001)
  • A někdy taky ne (2004)
  • Kam jablko nepadá (2006)
  • Anděl s černým křídlem (2009)
  • www lidi (2011)
  • Krutá pravda o dinosaurech (2015)
  • Adresa dočasného pobytu (2017)
  • Stručná úvaha o Pekle
  • Strom, který se nechal tetovat
  • Tanec o život

Zastoupení v almanachu – výběr:

  • Jen jednou ponejprv (1989)
  • Generační almanach skupiny GLORET (2010)
  • Milovníci knížek (2010)