Jaroslav Schnerch (* 13. září 1943, Olomouc; † 14. července 2023, Praha) byl český básník, středoškolský pedagog, redaktor a organizátor literárního života.
Od dětství měl blízký vztah ke knihám a literatuře. Na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci vystudoval český jazyk a dějepis a studium ukončil v roce 1967. Poté působil jako středoškolský pedagog, obvodní inspektor kultury a na dalších místech spojených s kulturní činností.
Jeho zájmy výrazně přesahovaly oblast literatury. V letech 1972–1973 absolvoval na JAMU v Brně Letní školu pantomimy. Později na Lidové konzervatoři v Praze studoval umělecký přednes, divadlo poezie, autorské divadlo, herectví, režii, dramaturgii a literární žánry. Věnoval se pantomimě, scénickému pohybu, divadlu a recitaci. Působil také v amatérském divadelním souboru Esence a během svého pobytu v Přerově byl členem folklorního souboru Hanák.
Od roku 1980 žil a působil v Praze. Vedl literární klub při Okresním kulturním domě Praha 8, byl členem redakční rady časopisu Obratník a přispíval do periodik Kino, Naše rodina, Divadelní noviny a Nové knihy. Dlouhodobě se podílel také na hodnocení literárních soutěží.
Poezii nejprve publikoval ve sbornících a almanaších. Knižně debutoval v roce 1993 básnickou sbírkou Sčítání. Následovala rozsáhlá básnická tvorba, v níž se často objevují témata hudby, divadla, literatury a výtvarného umění, ale také přírodní, intimní a reflexivní lyrika. Mezi jeho sbírky patří například Slova na lodyhách, Den ze spálených snů, Odlety navždy, Radost nejezdí vždycky na bílém koni, Pouzdro pro slavíky, Mrtvé ryby v hloubce neplavou, Pírkem na hranatá ústa, V krajině srdce soutok aneb Mělnický rok, Vytaženo ze zašlých rámů, Otisky kdekoliv a další.
Ocenění
- Mobelova pochvala (2013),
- Mobelovo uznání za sbírku Těkavé bytosti v zahradách (2014),
- Mobelovo uznání za sbírku Vrásky pod kůží (2016),
- Mobelova pochvala (2017).
Vedle poezie se zabýval také prózou, dramatickými texty a publicistikou. Byl členem mělnického literárního sdružení PEGAS a v roce 1997 byl přijat do Obce spisovatelů.
Přehled tvorby
Jaroslav Schnerch se věnoval především poezii, psal však také prózu a dramatické texty. Jeho verše vycházely nejprve ve sbornících a almanaších; samostatnou básnickou sbírkou debutoval v roce 1993.
V jeho poezii se objevují témata výtvarného umění, hudby, divadla a literatury, stejně jako intimní, přírodní a reflexivní lyrika.
Básnické sbírky
- Sčítání (1993),
- Slova na lodyhách (1994),
- Den ze spálených snů (1995),
- Odlety navždy (1998),
- Radost nejezdí vždycky na bílém koni (1999),
- Pouzdro pro slavíky (2000),
- Mrtvé ryby v hloubce neplavou (2000),
- Jablka z ošatky (2000),
- Šlapu po křídách (2000),
- Zranění v čase změn (2000),
- Léto zase vyrovnalo účet (2001),
- Děti s netečnýma očima (2002),
- Muž v hořící plástvi (2002),
- Pírkem na hranatá ústa (2004),
- V krajině srdce soutok aneb Mělnický rok (2006),
- Devátá výstraha (2006),
- Vytaženo ze zašlých rámů (2009),
- Otisky kdekoliv (2011),
- Čas ticha voní u zdi (2012).
Zastoupení ve sbornících a almanaších
- Sběrník lidských slov I, II, III (1989),
- Zrození světla (1990),
- A jednou vydám knížku… (1992),
- Den na kolečkách (1993),
- Modrá hodinka (2000),
- Dny poezie: Broumov (2001),
- Pošli to dál (2003),
- Pošli to dál II (2004).
Rozhovor iKobra.cz
„Mělník je další místo, které jsem přitiskl k srdci!“
Rozhovor s Jaroslavem Schnerchem o jeho životě, pedagogické práci, divadle, poezii a vztahu k Mělníku.
Video
Jaroslav Schnerch nejen o Máji
Jaroslav Schnerch hovoří o současné poezii a o svém vztahu ke Karlu Hynku Máchovi a jeho Máji.
