JUDr. Jakub Fišer (* 21. 10. 1981, Stod) je český básník, prozaik a právník, žijící v Plzni.

Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a profesně působí jako advokát. Vedle právnické praxe se dlouhodobě věnuje literatuře, především poezii, píše však také drobné prózy. Své texty publikuje v literárních časopisech, sbornících a antologiích.

První básnickou sbírku vydal v roce 2012. Následovaly další knihy, mezi nimi S žízní neustaň, Dlaně, Obžaloba lůzokracie, Já, Amadeus a Hlasy. V roce 2018 vyšla také bibliofilie Desatero, ilustrovaná Vlastou Dyrynkovou. Jeho poezie byla přeložena do řady jazyků, mimo jiné do angličtiny, němčiny, ruštiny, francouzštiny, arabštiny a běloruštiny.

Jakub Fišer svou tvorbu pravidelně představuje na autorských čteních, poetických setkáních a literárních festivalech. Ve své tvorbě spolupracuje také s výtvarníky a hudebníky a výtvarnou podobu svých knih považuje za důležitou součást výsledného díla.

Za svou poezii získal několik literárních ocenění, mimo jiné Cenu Ason klubu, čestné uznání v rámci Ceny Bohumila Polana a opakovaně Mobelovu cenu. Ocenění získal také na mezinárodní soutěži slovanských básníků v ukrajinském Charkově. Je členem Českého centra Mezinárodního PEN klubu, Umělecké besedy, Společnosti bratří Čapků a Klubu Karla Kryla.

Vedle literatury se zajímá o výtvarné umění, hudbu a cestování. Navštívil více než padesát zemí světa. Jeho básnická tvorba vychází z osobních prožitků, mezilidských vztahů a hledání svobody, lidskosti a duchovního přesahu; objevují se v ní však také společenská témata a reakce na současný svět.