O nás Řekli o nás Kde nás najdete  Členové a hosté Aktuální program

Výtvarná dílna

Literární dílna

Biblická dílna

Tvorba členů a hostů

Rozhovory

Archiv akcí

"Literární večer Oty Ševčíka 26.6.2007"

Den D – kmotra O. Ševčíka dr. O. Nytrová seznamuje diváky s programem večera Na úvod dáváme šanci mladým talentům Šárka Pikálková a Kateřina Sudová při prvním vystoupení Jejich verše přítomné zaujaly O hudební předěly se postaral Miroslav Košař Kdo může zasvěceněji hovořit o Otově osudu a tvorbě, než jeho kmotra Mnohé zná i ThDr. Vaníček – duchovní otec tohoto večera O. Nytrová, K. Salmonová a M. Hlasivcová čtou Otovy Úvahy nad Buberem „Martin Buber rozděluje svět každého z nás na dva základní světy...“ Publikum zaujatě naslouchá Tesklivé tóny houslí naladí přítomné na poezii I v Otových básních však lze nalézt humor Verše z nové sbírky překvapí i ty, kteří jeho dílo znají, jako výtvarnici E. Peroutkovou  Autor má široký záběr – Biblický příběh v interpretaci Zd. Loníčka M. Hlasivcová zprostředkovává přítomným rozbor Otova díla z pera literárního kritika M. Červenky Úvaha o Světle uzavírá pohled do rozporuplné básníkovy duše Závěrečné slovo O. Nytrové – Ale večer ještě nekončí H. Vocelová a její příběh o tom, že všechno zlé je pro něco dobré... Příběh poučný pro mladou i starší generaci Zahraniční host: Svatava Vinal a její procítěná recitace básně V. Dyka ….sklidila zasloužený potlesk Mladé básnířky získaly sympatie nejen svými básněmi ale i neotřelým přístupem k životu Pro děvčata jsou užitečné rady zkušené recitátorky O. Nytrové Z. Loníček v živém hovoru s maminkou Šárky Pikálkové Dr. Olga Nytrová a Dr. Marcela Pikálková  Účinkující i diváci strávili chvíle pohody K. Salmonová a Z. Loníček: Už se zase těšíme na příště

O nás Řekli o nás Kde nás najdete  Členové a hosté Aktuální program

Výtvarná dílna

Literární dílna

Biblická dílna

Tvorba členů a hostů

Rozhovory

Archiv akcí

"Presentace knihy Jindřišky Kubáčové Malé úvahy 14.4.2010" 

Těsně před zahájením prezentace knihy Malé úvahy Autorka J.Kubáčová s moderátorkou O.Nytrovou Večer zahájil ThDr. Jiří Vaníček ThDr. Jiří Vaníček hovoří o Jindřišce Kubáčové a její knížce O. Nytrová představuje J. Kubáčovou a její Malé úvahy O. Nytrová charakterizuje svou kolegyni z Obce spisovatelů J. Kubáčovou Jindřiška je dle M.Balabána sladký mošt i nebezpečná lučavka královská, ví, jak jsme nepokorní a ješitní Spokojená autorka Jsou představeni zástupci České biblické společnosti

O nás Řekli o nás Kde nás najdete  Členové a hosté Aktuální program

Výtvarná dílna

Literární dílna

Biblická dílna

Tvorba členů a hostů

Rozhovory

Archiv akcí

"Helena Malínová"

      

O nás Řekli o nás Kde nás najdete  Členové a hosté Aktuální program

Výtvarná dílna

Literární dílna

Biblická dílna

Tvorba členů a hostů

Rozhovory

Archiv akcí

"Vladimír Marek"

Z mých cest  Praha

Křížový vrch - Horní Adršpach, okr.Náchod    Vrchů s tímto názvem je u nás několik. Ten, o který se jedná, se nachází vedle Adršpašského skalního města. V roce 1956 zde byla vyhlášena přírodní rezervace Křížová cesta. Kdysi celistvou tabulovou plošinu kvádrových pískovců dnes připomíná množství zajímavých skalních útvarů, např. několik až 40m vysokých samostatně stojících skalních věží. Největší atrakcí je však soubor litinových desek (ze 17. stol.) s motivy křížové cesty, který je osazen ve skále podél značeného výstupu na vrchol. Na vyhlídkové plošině cestu symbolicky zakončuje železný kříž z roku 1857 na pískovcovém podstavci s plastikami svaté Anny, Josefa a Jana Nepomuckého. Z vrcholu Křížového vrchu jsou pěkné výhledy na Skalní město Adršpach, zámek Adršpach, Krkonoše a Zdoňov.    Vrch je volně přístupný, vzdálený asi 2 km od Horního Adršpachu. Někdy bývá, díky nádherným skalním útvarům Adršpašských skal, opomíjen, ale je to škoda. Je méně frekventovaný než skalní město Adršpach. Do Horního Adršpachu je možnost dostat se vlakem. Ubytování je zde drahé (hotel – noc/700,-Kč), o občerstvení není nouze. Krásný vrch stojí určitě za výlet. Mapa Adršpašských skal Čtrnáct zastavení cestou na Křížový vrch Čtvrté zastavení Cestou k vrcholu Železný kříž na vrcholu Křížového vrchu Na vrcholu Křížovém vrchu Pohled na vrchol Křížového vrchuKostnice v chrámu sv.Petra a Pavla Mělník    V kryptě proboštského kláštera sv. Petra a Pavla v Mělníku se nachází pozoruhodná kostnice. Krypta měla asi být původně hrobkou některé významné osoby, ale v době středověkých morů v letech 1520 a 1530 se stala kostnicí. V gotické místnosti jsou uloženy pozůstatky 10 – 15 tisíců lidí různého stáří, pohlaví i etnického původu. Byly sem totiž v minulosti sváženy kosti nalezené na různých místech v okolí Mělníka, pozůstatky válečných událostí třicetileté války a dalších šarvátek.    Kostnice sloužila jako doplněk klášterního hřbitova. Kosti jsou sestaveny ve tvaru jednoduchých ornamentů, do obrazů kotvy, kříže a srdce - symbolů víry, naděje a lásky. Lebky a kosti s válečnými ranami jsou soustředěny na jednom místě. Mělnická kostnice patří spolu se sedleckou u Kutné Hory k největším v ČR.    Kostnice sloužila svému účelu do roku 1775. Hřbitov nestačil, zejména při morových epidemiích pojmout četné pohřby, a proto hrobníci vybírali pozůstalé kosti a rovnali je v kostnici. Podle guberniálního nařízení ze dne 16. srpna 1787 měly být kosti z kostnic pohřbeny do země. Na Mělníce to však vyřešili zazděním oken a vchodu do kostnice. Hřbitov byl přenesen ke kostelu sv. Ludmily na předměstí. Při opravách chrámu (1891 – 1892) byl vchod do kostnice znovu otevřen a náhrobní kameny kryjící okna byly přemístěny do interiéru kostela.     Po restauraci chrámu z let 1913 - 1916 začal odborně studovat a uspořádávat kosti umístěné v kostnici antropolog MUDr. RNDr. h. c. Jindřich Matiegka (zemř.1941), profesor Karlovy univerzity. Kostnici připravil v době první světové války se dvěma mladými pomocníky (jedním byl jeho pozdější nástupce prof. MUDr. Jiří Malý) pro studijní účely i pro návštěvy z řad veřejnosti. majitel: římskokatolická církev  kostel a kostnice:  leden – prosinec 2008: út - pá 9.30 - 12.30 13.15 - 16, so, ne 10 - 12.30 13.15 - 16  zavírací den: pondělí  vstupné 2008: dospělí 30,-, děti do 15 let 20,-     Vlastní zkušenosti: Nezapomenutelný zážitek. Sympatická starší paní vám dá skvělý výklad. Nám např.ukázala největší lebku, nejstarší pozůstatky ze 13.století, jak určit přibližné stáří osoby dle lebky, pozůstatky nemocí na kostech, nejstarší nápisy v kryptě. Člověk si zde připomene svojí pomíjivost. Přesto v našem srdci zůstane víra, láska, naděje, tak, jak nám zde nechali naši předchůdci své poselství.  Detail z kostnice Kříž Nápisy a kosti z válek Srdce

To co jsme teď myLadovy Hrusice okres Praha východKostel sv. Václava     1.zmínka před rokem 1200. "Ladův" kostelík měl a má mnoho obdivovatelů - mezi nimi i nositele Nobelovy ceny, básníka Jaroslava Seiferta, který se v jedné ze svých básní vyznal, že právě tady by se chtěl ženit. Slavnou svatbu zažil kostelík v roce 1940, kdy se v něm vdávala herečka Jiřina Šejbalová. Hospoda "U Sejků" čp. 25    Uprostřed hrusické návsi stojí budova hospody "U Sejků", která se díky obrazům a kresbám hrusického rodáka J. Lady stala světoznámou.Samotná nemovitost vznikla v letech 1884 - 1885, kdy byl původní dřevěný domek přestavěn hospodským J. Vávrou. Její nejslavnější období však nastalo až s následujícím rokem, ve kterém ji koupila rodina Antonína Sejka, pocházející z benešovského kraje. Hospodský Ant. Sejk spolu se svými pěti syny (Jaroslav, Stanislav, Josef, Antonín a František) postupně rozvinul velmi bohatou obchodní činnost a sláva Sejkova pohostinství se šířila krajem. Její pověst ještě vzrostla a šířila se do celé republiky i světa díky tomu, že o ní začal psát a malovat "pan redaktor" Josef Lada, který byl s Antonínem Sejkem st. ve velmi přátelském vztahu. Rodný dům Josefa Lady čp.l5    Rodná chaloupka malíře Josefa Lady, tak známá z jeho mnoha zobrazení byla zbourána v roce 1932. Na stejném místě byl vystavěn rodinný domek, který je v současné době ve vlastnictví malířovy neteře.  Památník Josefa Lady čp. 115    Na konci obce po pravé straně silnice z Hrusic do Hrušova stojí v pěkné zahradě dům, který zde v roce 1935 začal stavět pro sebe a svou rodinu Josef Lada. Během dvou let byl dům postaven tak, že se mohla rodina slavného malíře nastěhovat. Nicméně nebyl úplně hotový a v těžkých válečných dobách, ve kterých mnohdy Josef Lada prodával své obrazy za potraviny, nebylo dostatek prostředků na jeho dokončení. Proto byl dokončován až po roce 1945. Po smrti Josefa Lady v roce 1957 zůstal výstavný dům v majetku rodiny malířovy dcery Aleny, která jej však v roce 1962 věnovala státu s tím, že má sloužit k uctěni památky slavného hrusického rodáka.V roce 1986 byl celý dům přeměněn po určité rekonstrukci v Památník Josefa Lady, ve které jsou instalovány Ladovy obrazy, kresby, ilustrace i mnohé předměty z jeho osobní pozůstalosti. Pěkné, malé muzeum Josefa Lady. Ceny mírné, krásná procházka vsí Hrusice. Nezapomeňte navštívit proslulou, krásně vymalovanou a cenově přijatelnou hospodu U Sejků. Výborné jídlo, krásné prostředí, příjemná obsluha. Vesnička jako z obrázků Josefa Lady.

Kostel sv.Petra a Pavla - Krajková, okres Sokolov    Kostel sv.Petra a Pavla je dominantou obce Krajková. První zpráva o kostele je z roku 1357. Přestavba kostela v roce 1583, kdy tehdejší gotická stavba byla přestavěna do renesančního slohu za vlády Šliků. Další přestavba byla uskutečněna v roce 1789. Tehdy byla stržena značně poškozená věž a na jejím místě byla vystavěna věž nová. Tato přestavba trvala 7 let. Nynější věž byla vybudována v letech 1859 - 1862, kterou nechala vystavět hraběnka Franciska von Auersperg, jako vzpomínku na svého zemřelého chotě. V interiéru se nachází dubový vyřezávaný oltář, (dílo pravděpodobně některého italského mistra). Oltář byl přivezen do kostela Juliusem Heinrichem von Pissnitz z cesty do Říma. Oltář je umělecká řezbářská práce, oválného tvaru, vyrobený z dubového dřeva.      V roce 1848 se začalo s přístavbou fary a školní budovy, dokončení se protáhlo až do osmdesátých let. Hrabě Johan Friedrich von Pissnitz jako patron kostela nechal prohloubením oltáře vybudovat rodinnou hrobku, kde jsou pochovány ostatky tohoto rodu i s jejich následovníky hraběcího pokolení Breda a Auersperg. Do rodinné hrobky byla jako poslední uložena Franciska vob Auersperg, která zemřela 16.6.1901. Hrobka se znakem Auerspergů byla navždy uzavřena. Poslední rozsáhlá rekonstrukce kostela probíhala v letech 1996 - 1997.