O nás Řekli o nás Kde nás najdete  Členové a hosté Aktuální program

Výtvarná dílna

Literární dílna

Biblická dílna

Tvorba členů a hostů

Rozhovory

Archiv akcí

"Tomáš Rafl"

Ilustrace k básnické sbírce Olgy Nytrové "Ty už nepřebýváš v lidském těle aneb Okno očekávání" Zasažen náhlou modří ......bývá malíř Tomáš Rafl. Takovéto poetické názvy vymýšlel pro svá plátna ve figurativním období v průběhu 90. let. Vzpomínám na jeho obrazy, kde v životní velikosti s e zde jeho postavy setkávaly se Smrtí. Fascinován sebepřesahem, zápasem s Nicotou, protrpěl si svá témata až na dřeň kosti, autentická bolest ale i její překonávání vyzařuje sugestivně z jeho výtvarného díla. Překvapivá poněkud drsná energie se v něm pojila se silnou intuicí.      Od dětství prožíval vztah k mystériu Vyšehradu a vnímal i génia loci Vinohrad, kde v Budečské ulici měl léta ateliér. Inspiroval ho Činoherní klub v Ústí, divadlo mu dávalo výtvarné i emotivní podněty. Když jsme šla natáčet rozhovor pro rozhlas, viděla (spatřila) jsem Tomášovo plátno v pracovně šéfa činohry Národního divadla.     Na Raflových vernisážích v Mnichově a v Paříži jsem nebyla, ale vím, že Francií je fascinován. Duše okouzlená „městem lásky“ i Provencí našla zde svůj druhý domov již v čase studií, kdy ve Francii pobýval na stáži.     Vyprávěl mi, že jednou strávil tři dny a noci v muzeu, obklopen kresbami výsostných mistrů. Soustřeďoval se tehdy v tom milostivém čase na kresby zejména Michelangela, Goy, Rembrandta a Lautreca.     Řekl mi: „Víš, malba může mnohé zakrýt, zakamuflovat, ovšem kresba ne, ta je nahá a všechno prozradí.“ Před více než půl rokem mi vytvořil originální abstraktní kresby pro skripta Dialog mezi hodnotami – vyjádřil dvanáct vybraných hodnot. Ke svým veršů jsem si přála něco, co má blíže k figurativnosti, s níž jsem u něho více sžitá.    Během přemýšlení o ilustracích k mé sbírce, kterou měl doma několik měsíců ( a já jsme zatím psala scénáře dokumentárních filmů a výstav a vydávala sborníky), dospěl k názoru, že přímo figurativní ne, vycházel také ze svého uměleckého naladění v tomto obodbí , ale že vybere něco pro kresbu tak nosného a o člověku vydávajícího svědectví, jako jsou ruce a jak jsem hned poznala, jeho vlastní paže mu byly modelem. Dětské a ženské ruce už by téma tříštily, takže se rozhodl jen pro archetypální mužské ruce. Síla, drsnost, emotivní razance i intuitivní naslouchavost. Ilustrace vznikaly několik dní, vždy o kresbě dva či tři dny přemýšlel a pak se do ní pustil s plnou energií. Ilustrace vznikala na ploše větší jak metr čtvereční a pak se pro knížku zmenšovala.     Tomáš je stejný knihomol jako já. Zasáhl ho zejména magický realismus, Marquézova povídka Láska a běsi. Během výtvarné tvorby si pouští moderní hudbu, hojně také operní árie.     Kromě malířství a sochařství věnuje Tomáš Rafl svou obdivuhodnou energii a invenci také práci restaurátora: v Praze (věž na Karlově mostě), v Olomouci (Svatý kopeček), Žďár nad Sázavou (Santini, synagoga).     S touto renesanční osobností se přátelíme se a diskutujeme o tvorbě už takřka tři desítky let, máme obdobné „kosmické naladění“. Známe navzájem své vnitřní zápasy, hledání smyslu života, zralý postoj ke smrti a k životním hodnotám, k lidskosti a odpovědnosti, k transcendentnu.     Oba oceňujeme slovo, sílu daru mateřštiny. Můžeme souhlasit s tvrzením , že řeč je „tím prvním předpokladem naší dočasné věčnosti“    Ať modrá modř zmodří v modru Boží laskavosti.                                                                                                           Olga Nytrová