Tvorba Jaroslavy Jáněové propojuje poezii, prózu a výtvarné umění. Její básnické sbírky často doprovázejí vlastní kresby a grafické listy, takže literární a výtvarná tvorba tvoří přirozený celek. V poezii se věnuje především přírodním, milostným, rodinným a reflexivním tématům.

Poezie a literární tvorba

K jejím básnickým knihám patří například Všechny hvězdy dívají se vzhůru, Vyznání, Když srdcem dotkneš se hvězd, Tiché údolí, Labyrint srdce, Kolik lásek potkáš?, Nebe plné hvězd nebo Když slunce pročesává vlasy. Její verše jsou zastoupeny také v literárních sbornících a almanaších.

Vedle poezie se věnuje rovněž próze, vzpomínkovým a obrazovým publikacím. K novějším knihám patří například Když andělé tě provázejí a publikace Athénská škola.

Výtvarná tvorba

Ve výtvarné tvorbě se Jaroslava Jáněová věnuje malbě, kresbě a grafice. Výrazným a dlouhodobým tématem jejích obrazů je příroda a horská krajina – zejména Krkonoše, Jizerské hory, Český ráj a Vysoké Tatry. V grafice zpracovává také rostlinné a živočišné motivy, historickou Olomouc a krajinu středních Čech.

Její výtvarná a básnická tvorba se vzájemně prolínají. Řadu svých knih doprovází vlastními ilustracemi a také na výstavách propojuje obrazy a grafické práce s poezií.

Kolik lásek potkáš

Výběr z milostné poezie Jaroslavy Jáněové. Láska se zde objevuje v mnoha podobách – jako radost a naplnění, ale také jako touha, bolest, vzpomínka či hledání porozumění. Ukázky obsahují básně Zpívám svou lásku, Kolik lásek potkáš?, Kam láska odchází? a Kolik má láska podob?

Číst ukázky z knihy Kolik lásek potkáš (PDF)

Příroda a krajina

Příroda patří k nejvýraznějším inspiračním zdrojům autorčiny literární i výtvarné tvorby. Les, stromy, slunce, obloha, déšť a proměny ročních období zde nejsou pouhou kulisou, ale stávají se nositeli nálad, vzpomínek a lidských pocitů. Výběr obsahuje například básně Jak poutník, Les, Když slunce pročesává vlasy, Když stromy vyprávěly, Když přichází podzim a Po dešti.

Číst výběr básní o přírodě (PDF)

Umění, krajina a filozofie

Další básně propojují poezii s výtvarným uměním, literaturou, historií a filozofií. V básni Tiché údolí se krajina setkává s malířstvím a se vzpomínkou na Zdenku Braunerovou a další osobnosti českého umění. Básně Rétorika, Filosofie a Sókratés obracejí pozornost k antické filozofii a dějinám myšlení. Pozdní léto, věnované Adalbertu Stifterovi, se znovu vrací ke krajině, putování a přírodě.

Číst další ukázky z tvorby (PDF)