Aktuálně
Bohumil Ždichynec: T. G. Masaryk a K. Čapek k dnešku
- Podrobnosti
- Zveřejněno 29. 3. 2020 15:37
T. G. MASARYK A K. ČAPEK K DNEŠKU
Bohumil Ždichynec
Filozof Jan Patočka napsal už rok po smrti T. G. M., že „Tomáš Garrigue Masaryk by měl být životním problémem každého myslícího Čecha“.
Olga Nytrová: Pacholátka mají ustláno na růžích s trny
- Podrobnosti
- Zveřejněno 29. 3. 2020 15:35
PACHOLÁTKA MAJÍ USTLÁNO NA RŮŽÍCH S TRNY
aneb „A jasnost veliká zaskví se od děťátka“
Procházíme-li Novým zákonem, objevíme v něm výrazy odvozené od stejného základu, například: pachole, pacholek, pacholík a pacholátko. Nejvíce mě upoutal výraz pacholátko, mnohem původnější než „jezulátko“ (objevující se často v pokleslých jakoby folklorních souvislostech), který možná na škodu z nového ekumenického překladu vymizel. Novodobí překladatelé tu mají: „nebudete-li jako děti.“
O. Nytrová, V. Strachota: Odlévání zvonu slova v Karlíně
- Podrobnosti
- Zveřejněno 29. 3. 2020 15:27
Odlévání zvonu slova v Karlíně
((Perex))
Drahá Olgo,
i z mého pohledu musím povědět, že mi bylo mezi vámi krásně. Říká se, že umělci obecně na sebe žárlí a nejsou vstřícní jeden ke druhému, ale u vás „husitů“ jsem vždycky vnímala právě velkou vstřícnost, duchovní blízkost. Nejde o obdiv, ale o úctu k práci, k dílu jednoho každého. Za to velice děkuji – a to nejen za sebe. Věřím, že takový přístup je povzbuzující, inspirující. V takovém prostředí ani není divu, že vzniká tak krásná, čistá, lidsky i umělecky pravdivá poezie, jakou nacházím ve Tvých verších, ale i ve verších paní Markéty a paní Květoslavy. Vyvěrá tam u vás opravdu čistý a občerstvující pramen. Prosím, předej moje díky všem.
Milena
Vladimír Stibor: Vzpomínky na Mirka Kováříka
- Podrobnosti
- Zveřejněno 29. 3. 2020 15:24
Vzpomínky na Mirka Kováříka
Včera během pozdního odpoledne 4. března 2020 jsem se dozvěděl po skončení křtu své fotovýstavy Mezi svými v Praze Bohnicích smutnou zprávu. Miroslav Kovářík odešel do básnického nebe.
Jiří Cenek
- Podrobnosti
- Zveřejněno 29. 3. 2020 15:17
Kdy zas potkám starou partu naši
za stoly bez ubrusů, bez kvítí,
při poetickém mariáši
zas do tmy lustr kdy se rozsvítí